Čekat 20 let na jaderný reaktor není o energetické soběstačnosti, říká investor Palaščák
Jan Palaščák je úspěšným podnikatelem v energetice. Vybudoval skupinu Amper, která se dnes zabývá úsporami energie, přesnými předpověďmi počasí pro energetiku nebo investicemi do decentralizovaných zdrojů elektřiny a tepla. V prvním díle rozhovoru rozebíráme, jak se může Česko bránit závislosti na Rusku a jaký bude mít na energetický trh dopad krize v cenách elektřiny a plynu.
Martin Prax
27. 2. 2022
Putin přešel do otevřeného konfliktu s Ukrajinou. Jeho vojáci jsou od 21. 2. na Donbasu. Jaké dopady na evropskou energetiku odhadujete, že bude mít eskalace konfliktu?
V delším horizontu to bude potvrzení, proč je třeba zvyšovat energetickou účinnost a energetickou soběstačnost. Tento termín v Česku snad konečně bude podroben elementárnímu kritickému myšlení a za energeticky soběstačné řešení nebude považováno dvacetileté čekání na dodávku jaderného bloku z Ruska. Nakupovat technologie pro obnovitelné zdroje v Číně také není optimální, takže věřím v relokalizaci průmyslu a to jako obecný globální trend po pandemii. Střednědobě energie budou drahé. Krátkodobě velmi drahé.
Co by měla Evropa udělat, aby snížila svou závislosti na ruském plynu? Pokud se rozhodne pro jádro, projekty budou nejdříve za 15 let. Obnovitelné zdroje se rozvíjí jen v některých státech EU, o úsporách energie umí politici hlavně mluvit. Kde je tedy klíč?
Klíč je nehledat jeden kouzelný klíč a neplánovat, jaká přesně bude skladba zdrojů za 10 nebo 20 let, tak detailně snad ani komunisté neplánovali. Je třeba nastavit silné „incentivy“ a pravidla hry, o výsledek už se pak postará iniciativa jednotlivců, firem a municipalit a také jak víme, nouze naučila Dalibora housti. Klíčem je tedy férová cena za uhlík sektorově i regionálně tak, aby se na konci dne v Evropě vyplatilo vyrábět i fotovoltaické panely.
Bývalá vláda Andreje Babiše nestihla připravit aktualizaci energetické koncepce. Nová vláda Petra Fialy je aktivnější a slibuje rychlejší útlum uhlí. Kam nasměrovat pozornost, aby se závazek naplnil? Mohou závislosti na uhlí prodloužit ruské expanzivní plány?
Právě státní energetickou koncepci je třeba pojmout úplně jinak, je to především národohospodářské dílo, kde technologie, fyzikální zákony a přírodní zdroje jsou vstupy, které samozřejmě je nezbytné respektovat, ale jsou to vstupy, nástroje, nikoliv účely koncepce. Kupř. teleologie Karla Engliše by zde mohla být dobrým nástrojem výuky. Pozornost už nasměruje trh tam, kde dokáže nejlépe využít rozptýlenou informaci ve společnosti a najde nejlepší využití zdrojů – za regulace kupř. uhlíkovou daní jako plošným tržně konformním nástrojem. Uhlí se nám jistě hodit bude. Pojďme tedy kromě restů v oblasti OZE dodělat i rest v oblasti trhu s kapacitními platbami. Zatopit pod kotlem měsíc či dva v roce místo deseti měsíců je snesitelná představa i v delším horizontu – zvlášť když budeme vědět, že máme čím.
Trh lepší i odstranění klamavé reklamy
Jsou to čtyři měsíce od pádu Bohemia Energy, největšího nezávislého dodavatele elektřiny a plynu. Co to s odstupem znamená pro energetický trh?
Maloobchodní trh v jeho pestrosti a konkurenční intenzitě, která byla v Česku výjimečná a srovnatelná snad jen s Velkou Británií, zde odumíral postupně, ale zásadní rána přišla až teď. Teď tu v podstatě máme jen hráče spojené s dodavateli poslední instance a pak nesamostatné menší „stínové operátory“. Uvidíme, zda zase přijde jaro. Velkoobchodní trh vstřebává odloženou poptávku vzniklou spekulacemi a pádem Bohemky, Lumiusu, ale taky některých velkých koncových klientů, a to pomáhá ceny držet vysoko.
Bohemia Energy od vás koupila před lety firmu Amper Market, měly na vás osobně nějaký dopad problémy společností pana Písaříka?
Tak za prvé, mělo to velký dopad na některé klienty, kterým poskytujeme energetické služby. Za druhé, do dneška lidem vysvětluji, že s tím nemám nic společného a že jsem Amper Market prodal sice s nedobytnými pohledávkami 150 mil. Kč za mafií navázanou na Šachta partners, ale taky se 100% zajištěným nákupem energií, který by nyní měl kladnou hodnotu cash flow několik miliard korun – ostatně právě proto Amper Market přežil nejdéle. Za třetí vysvětluji, že jsem Amper Market prodal tomu, na koho mi tehdy bylo takříkajíc ukázáno, neměl jsem na výběr.
U části vládních politiků (například prohlášení STAN Věslava Michalíka nebo ministra průmyslu Jozefa Síkely) nachází odezvu potřeba ustoupit od svobodného trhu v energetice. Je taková cesta řešením problémů, které vedly k pádu Bohemky?
Regulace by měla v první řadě využívat nástrojů, které má. K čemu je regulátor, když vydává licence recidivistům a jejich firmy dává za vzor mezi signatáře etického kodexu? Až si vyčistíme tento problém s energošmejdy, pak se pojďme bavit o tom, že bez peněz na trh s energiemi nelez a obchodník by měl prokázat nějakou equity. Problém se zajištěním nákupů je pak možná řešitelný nejen složitou regulací, ale třeba i tím, že se zkontroluje klamavá reklama – pokud se váš dodavatel tváří, že pro vás nakupuje na burze postupný nákup, měl by to fakt i dělat.
Mohl s vaší zkušeností obchodníka s energií zafungovat lépe státní dohled nad energetikou? Ministr Síkela se poměrně opřel na vedení ERÚ, že chyba jde za nimi. Souhlasíte s ním?
Souhlasím s tím, že ERÚ má na hlavách spoustu másla, ale nesouhlasím v čem. ERÚ těžko mohl kontrolovat nákupy energií a ten pozdě odeslaný dotazník byl směšný. Řada problémů také vznikla v době, kdy úřadu vládlo legendární trio v čele s p. Vlkem.
Po čtyřech měsících se stále vede debata vlády s opozicí, zda domácnosti a firmy podpořit formou nulového DPH na energie nebo zda se dál držet adresné pomoci. Jaká cesta je lepší? Nebo existuje třetí, kterou zatím Česko nepoužilo?
Druhá možnost je lepší. Třetí nejlepší možnost je daňová reforma, která bude zahrnovat rovnou daň, resp. negativní daň, kde se od nízkopříjmových skupin daně vybírat nebudou, a současně uhlíkovou daň, kde se výpadek příjmů nahradí.
V posledních letech jste se zaměřil jako investor na podporu startupů, demokratizujete obchodování s emisní povolenkou, daří se vaší firmě realizující úspory energie ve firmách, investujete do OZE v zahraničí a také do elektroinstalačních kapacit. Vrátil byste se někdy do obchodu s energií? Není současný vývoj s růstem flexibilních řešení (OZE, baterie, agregátoři) impulsem k návratu?
Nikdy neříkej nikdy :-) Závazky v tuto chvíli nemám, protože konkurenční doložku mám vůči firmám, které ani nevím, jestli v době vydání článku ještě budou existovat.
Autor: Martin Prax
FOTO: Skupina Amper